ondřej kasan

blog

prosinec
14.
2011

Krize dluhů

Není to krize kapitalismu, není to krize tržního hospodářství, není to krize bohatství či chudoby. Je to krize nereálných předpokladů a nereálných odhadů možností. Je to krize nezřízenosti a v konečném důsledku krize absence duchovna a mravnosti.

Je to krize postavení se věcem čelem. Nedá se spotřebovávat víc, než se produkuje. Nedá se pohánět výkon společnosti povzbuzováním další a další, až nesmyslnou spotřebou. Je to krize honby za růstem. Nedá se žít na dluh, nedá se vytloukat klín klínem, dluh dluhem. Nedá se swapovat současný dluh v čase, do budoucna. Je to nekonečná spirála. Je to krize virtuálních peněz a virtuálních hodnot. Nemá smysl znovu půjčovat (si), v domnění, že to „nějak dopadne“. Na nenávratnost doplatí jiní. Jediná cesta je to celé nesmyslné zastavit. Naučit se žít ve střídmosti a hospodárnosti.  Správně odhadovat příjmy a výdaje. Úspornost a nezadlužování se. Platí v malém (lidé) i ve velkém (státy).