ondřej kasan

blog

červen
21.
2010

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2010

Výsledky odkládaných, očekávaných a klíčových voleb máme už nějaký ten den za sebou. Částečně jsem si i záměrně nechal odstup, k jejich hodnocení. Nicméně se nezměnilo nic na tom, že jsem s čísly a jejich dopady v zásadě spokojen.

Češi se zdá ve své většině pochopili, že nelze žít rozhazovačně a na dluh. Myslím, že to bude mít dopad nejen na nepříjemné utahování opasků, ale i nepřímo na rozumovou hospodárnost osobních a rodinných rozpočtů. Coby výchova a edukativní vliv. Systém, ve kterém jsme žili (systém západoevropské socialistické ekonomické kultury) nemá prostředky navíc a pokud má přetrvat dlouhodobě dál, bez kolapsu, nelze se vyhnout strukturálním změnám, i v chování každého z nás. Jistě, kdybychom měli příznivější demografickou situaci, mohlo by být všechno jinak, ale když většina lidí preferuje málo či žádné děti, nemáme právo si stěžovat.

Z výsledků voleb mě ale mrzí především vypadnutí lidovců ze sněmovny, po dlouhých 90 letech. Otázka, jestli je to opravdu konec, této tak tradiční politické síly. Mnohými zatracované. Je pravda, že KDU-ČSL tím dostala impuls ke své razantní změně a reformě, ke které se už bude muset odhodlat. Impuls, který by jinak nedostala. Otázkou, co všechno přispělo k neúspěchu, ale asi je pravda, že Cyril Svoboda nebyl příliš týmovým hráčem, ani nebyl loajální ke svým lidem.
Nepříjemné je ovšem to, že i když se lidovci zreformují, čtyři roky je dlouhá doba, na to, aby o nich bylo slyšet. A jestli nabídnou natolik odlišný a atraktivní program, spolu s novými lidmi, aby dokázali to, co letošní skokani voleb (TOP09, Věci veřejné). Překlenutí přes senátní, komunální a senátní volby nebude stačit.

Mrzí mě i vypadnutí Strany zelených, ze sněmovny. Také otázka, co k tomu všemu přispělo. Zajímavé ovšem je to, kolika proklamací podpory se strana před volbami dočkala, ale výsledek byl zoufale slabý. Stejně jako lidovcům i jim přeji, aby se vrátili na výsluní. Mimochodem - Ondřeje Lišku beru za sobě trochu blízkého - věkem a jménem :-)

TOP09 - myslím, že nikdo nečekal tak velký a dramatický úspěch, kdy uskupení procentuálně doběhlo obě velké strany. Opět se ukázalo, že ač Miroslav Kalousek je více nenáviděn než milován, je potřeba mu sklonit hluboký obdiv, jak schopným stratégem na české politcké scéně je. Ne-li nejschopnějším, za mnoho let dozadu. Potěšující je, že za TOP09 je ve sněmovně 12 bývalých lidovců - má tedy kdo aspoň jak reprezentovat to, co bylo hájeno v barvách KDU-ČSL, aspoň na úrovní křesťanského hodnotového systému. (V tomto ohledu mě těší, že naši nastávající vrcholní politici jsou věřící - Nečas, Schwarzenberg, Kalousek - a těší mě, že na rozdíl od řady lidovců to netahají do jednání a schůzí - prostě jsou takoví, jací jsou, ze své podstaty přirozenosti víry.)

Potěšilo mě také, že Slováci, volící o dva týdny později než my, v podstatě realizovali podobný scénář jako Češi. Ačkoli vítězem byla velká levicová strana, vládní většinu dávají dohromady pravicové strany. Jirka s Robertem si dopředu plácali po ramenou, jak budou premiérovat. Lidé ukázali, že to nechtějí. Poprvé od rozpadu Československa v roce 1992 cítím, že naše národy jsou si opravdu pořád blízké.

V mnohém mi letošní volby připadaly jako western :-) Všichni hlavní hrdinové se navzájem postříleli a zbyli jiní. Před volbami se odporoučel Topolánek a v den voleb padly další hlavy čtyř předsedů stran. Najednou jsme jinde - lídři, kteří politice dominovali celá léta, jsou pryč. Najednou je tu jiná sestava politiků, kteří jsou příslibem změny politického klimatu na další léta. Ať nás tedy nezklamou. I když si nejsem jist, když tak dlouho a precizně dojednávají koaliční smlouvu, jestli vůbec ještě stihnou i vládnout :-)